Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výklad snů

3. 4. 2010
 
Jungiánský výklad snů
 
   Vybrat téma pro psychologii bylo těžké ve směru...oblast psychologie je tak široká a pestrá, že inklinovat pouze k věci jedné je téměř nemožné. Však vybrala jsem Jungiánský výklad snů, jež zpracoval J.A.Hall. Vzhledem k tomu, že mne samotné se poměrně dost často zdají sny, hledala jsem po nějakém čase vysvětlení, pro opakování se snů a jejich význam. Jelikož jsem měla vždy pocit a domnění, že mé podvědomí - psyché vytěsňuje myšlenky a přání, kterým bych ráda porozumněla.
   Dr. James A. Hall je absolventem University of Texas a Institutu C.G.Junga v Curychu. Pracuje jako psychiatr a jungiánský analytik v Dallasu, přednáší psychiatrii na Southwestern Medical School. Hlavními soupeři ve výkladu snů byli Freud x Jung.
   Dr. Hall se po několika letech studií a praxe přklonil k teorii jung. výkladu a zde také zůstal.
Prodělal osobní analýzu pod vedením stoupence Sullivanovy školy - který zdůrazňoval zvtah snového materiálu k raným rodinným vzorcům a na rodinných vztazích založené jáské identitě. Teorie ostatní mu připadaly jako speciální případy jungiánského pohledu. Po té se z něho stal přesvědčený jungián.
   V této knize se snažil poskytnou praktické rady tykající se interpretace snů a jejich využití z pohledu jung. psychologie. Obecný postup při výkladu snů lze stanovit, ale ne však pevná pravidla jejich výkladu.
 
1 Základní koncepty Jungiánské psychologie
Jungovy koncepty můžeme rozdělit do několika kategorií.
Topografický model psýché zahrnuje dvě části: vědomí a nevědomí
- nevědomí - osobní nevědomí
                    - objektivní psýché = nahrazuje J. "kolektivní nevědomí"
 
- čtyři úrovně psýché: - osobní vědomí (obvyklé vědomí)
                                     - osobní nevědomí (které je jedinečné v rámci individuální            psýché)
                                     - objektivní psýché (kolektivní nevědomí), která má v rámci lidského druhu zjevně univerzální strukturu
                                     - vnější svět kolektivního vědomí, představující kulturní svět sdílených hodnot a forem
 
V rámci tohoto základního topografického rozdělení dále rozlišujeme obecné a speciální struktury.
Obecné struktury : archetypické obrazy, komplexy
Spe. struktury: individuální psýché (vědomé a nevědomé) jsou čtyři: (ego), persona, stín a syzigie (párové uskupení) animus/anima
 
1.1 Obecné struktury
Komplexy jsou základními obsahy osobního nevědomí. Jung doložil existenci emocionálně zabarvěných komplexů při experimentování se slovními asociacemi.
Archetypické obrazy jsou základními obsahy objektivní psýché.
 
   Archetypy o sobě nejsou přímo pozorovatelné, jejich působení však zaznamenat lze. Archepypy ovlivňují pozorovalelné dušenví obsahy - archetypické obrazy a komplexy, jež se projevují v personifikované formě nebo ve formě obrazů.
Jung přirovnával působení archepypu k procesu formování krystalů v nasyceném roztoku, kdy je struktura krystalu dána určitými principy (archetypy), zatímco aktuální forma krystalu (archetypický obraz) nemůže být předvídána.
Archetypické obrazy jsou hluboké fundamentální obrazy vytvářené působením archetypů na akumulující se zkušenosti indiv. psyché. Ar. obrazy se liší od ob. komplexů tím, že jsou univerzálnějšího a obecnějšího významu. Ar. obrazy jsou smysluplné pro veliký počet lidí a v širokých časových periodách.Příklady kulturních ar. norem jsou obrazy krále x královny, panny a takové religiózní postavy jako je např. Ježíš či Buddha.
Jakákoliv opakující se lidská zkušenost jako např. narození, smrt, sex. spojení, svatba, konflikt protikladných sil atd...., má archetypické základy. Ačkoliv se arch. vyvíjejí, jejich vývoj je tak pomalý, že z praktického hlediska mohou být v průběhu historie považovány na neměnné.
 
V Jungově pojetí je bytostné Já regulujícím centrem celé psýché, zatímco já je pouze centrem os. vědomí. Bytostné Já je dále používáno ve vztahu k psýché jako celku. Existují tak 3 od sebe odlišné významy bytostného Já:
1. psýché jako celek, fungující jako jednotka
2. centrální archetyp řádu, viděno z hlediska já
3. archetypický základ já
 
   Jelikož je bytostné Já obsáhlejší než já, mají symboly bytostného Já pro já často vysokou hodnotu (jsou to obrazy boha, Slunce jako centra solárního systému, jádra jako centra atomu atd.)
"Zkušenost bytostného Já je často numinózní, fascinující inspirující já zkoušející bytostné Já může pociťovat sebe sama jako objekt nadřazené síly. Pokud je však já nestabilní, může být bytostné Já uklidňujícím objektem (symbolem), ve formě Mandaly, často obsahující obrazy bohů, užívány v meditační praxi."
 
2 Povaha snění
   Snění je univerzální lidská zkušenost. Během spánku činí sen dojem bdělé zkušenosti odehrávající se v "reálném světě", který je pak zpětně, po probuzení vnímán jako svět "snový".
Ve snech se vyskytují neobvyké události: náhlé přesuny v čase, z místa na místo, změny věku, ve snech vystupují již nežijící osoby, fantastické bytosti a neexistující zvířata. K nejradikálnějším změnám dochází v případě, kdy snící vnímá sen tak, že pozoruje události ve snu jakoby z vševědoucí, nadřazené pozice (změna lid.identity a situace snového já). Výzkumy opakovaně potvrdily, že snová aktivita je typická převším pro REM spánek, ve stádiu spánku označovaném jako non - REM spánek jsou sny méně časté. Některé studie také dokazují existenci vztahu oční pohyby x obsahy prožívaných snů. Protože se REM fáze s věkem zkracuje, lze předpokládat, že jde o biologicky determinovaný stav a že primárně neslouží psychologickým potřebám spícího. REM spánek byl zaznamenán také u zvířat, ale ps.faktory nepřipadají povětšinou v úvahu. U lidí, snění slouží některým procesům nezbytným pro zdravé fungování psýché.
Freud přiřadil snu roli strážce, který chrání spánek. Jung se domníval, že sen kompenzuje omezený náhled bdělého já (informační proces = snění).
 
2.1 Kompenzační funkce snů
   Sen je v jungiánské psychologii chápán jako přirozený regulační psychický proces x tělesným funkcím. Vědomí obsahuje pouze částečné vědění. Nevědomí obsahuje zapomenutý materál, právě tak jako materiál, který nemůže být vědomý - archetypy - ačkoliv na jeho existenci mohou pokazovat změny ve vědomí. V první řadě může být sen "zprávou" pro bdělé já, může kompenzovat časové distorze (zkreslení) v jáské struktuře a pomáhat k přesnějšímu porozumění aktuálním postojům a aktivitám.
"Př.: Někdo je velmi rozhněvám na svého přítele, ale jeho vztek rychle pomine. Následně má sen, v němž se na zmíněného přítele stále hněvá. Sen upozorňuje na potlačenou část hněvu. Toto potlačení může být zdrojem neurotických potíží. Sen také může upozorňovat na to, který komplex byl právě v této situaci konstelován (aktivován)."
Při druhém a hlubším způsobu kompenzace uporozňuje sen na potřebu těsnějšío sepětí já s probíhajícím individuačním procesem (tato kompenzace se objevuje v případě, že se odchyluje - člověk - od správné a pravdivé cesty osobní).
Třetí případ jsou sny v nichž je snové já vyzýváno ke splnění různých úkolů. Jejich splnění může vést ke změnám struktury bdělého já.
   Podrží-li já ve vědomé paměti zbytky snu, umožňuje to v každodením životě nacházet motivy podobné či identické s motivy snů a adekvátně reagovat v praktic kých životních situacích, čímž se sníží potřeba nevědomé kompenzace.
 
2.2 Neinterpretativní používání snů
   Snové personifikace - včetně obrazů různých situací a neživých objektů - jsou zobrazením komplexů uložených v osobním nevědomí. Tyto komplexy spočívají na archetypických základech v objektivní psýché. Obrazy komplexů ve snech vyjadřují autonomní aktivitu bytostného Já ve vztahu k já. Díky těmto obrazům můžeme - i když pouze nejasně - pozorovat co bytostné Já činí s jednotlivými komplexy.
   Motivy objevující se ve snech mohou odkazovat k přítomnosti i minulosti snícího , ve snech mohou vystupovat osoby živé i mrtvé, osoby které snící v bdělém životě nezná. Neznámé osoby velmi pravděpodobně personifikují části vlastní psýché snícího člověka.
   Dokáže-li terapeut patřičně vyložit sny,pak mohou sloužit jako pomocný faktor při stanovení diagnózy ai prognózy a mohou se rovněž stát indikátorem pro nasazení léků nebo změnu medikace, pro hospitalizaci nebo změnu frekvence psychoterapeutických setkání. " Například velmi vážně nemocní mladí schizofrenici často sní o tom, jak se jejich auto nekontrolovaně řítí po sillnici. Takové sny se často objevují před zhoršením jejich psychotických symptomů a indikují potřebu zvýšené medikace. "
 
2.3 Výklad snů a imaginační techniky
( imaginace = představivost, imaginovat = představovat)
 
   Moderní psychoterapie používá vedle interpretace snů i různé imaginační techniky. Imaginační techniky jsou techniky využívající lidskou představivost k modifikaci (= uzpůsobení se) nepřiměřených forem identity, které mohou být příčinou neurózy.
   Jak výklad snů, tak imaginační techniky ovlivňují vzorce komplexů, podobně jako emoční zkušenosti z každodenního života a z psychoterapie.
Další imaginační techniky využívají "hypnoanalytické obrazy" malování a jiné způsoby ztrvárnění obrazů plynoucích z nevědomí, hru s pískem, psychodrama a meditační techniky, které umožňují volné plynutí obrazů, přičemž získaný materiál je velmi blízký tomu, který se objevuje ve snech.
 
2.4 Jáská identita a struktura komplexů
   Sny jsou většinou klinicky využívány za tím účelem, aby bylo snící osobě napomoženo k jasnému vnímání rozličných forem vlastní osobnostní struktury, které jsou bvykle nevědomé. Sny sice samy o sobě záměrně nevznikají proto, aby byly vykládány a pochopeny, avšak právě díky jejich pochopení se můžeme dopátrat, kde se nevědomí pokouší přizpůsobit jáský obraz potřebám individuace.
Individuace je pojmem, představující dynamický proces, zahrnující neustálé změny a směřující k přijetí konečnosti života i nevyhnutelnosti smrti.
   Proměny nálady si lze představit jako změny ve struktuře komplexu, jež jsou obsaženy v obraze já, které je schopno do jisté míry takové alterace podporovat např. když si někdo připomíná důležité osobní priority v ambivalntních situacích. Nemusí jít o nic závažného, než třeba o upamatování na vlastní předsevzetí zhubnout právě ve chvíli,kdy si dotyčná osoba prohlíží menu s lahodnými zákusky. Pak nastává řešení snu v reálném životě. V první možnosti začne naplňovat své předsevzetí či nebude brát na mysl - do reálu.
   Je třeba brát v úvahu, že k proměnám jáského obrazu jako takového může docházet v závislosti na tom, kterým komplexem je ovlivňována dominantní jáská identita. Můžeme to docela snadno pozorovat v případě projekce stínu. "Pacient se cítí ospravedlněn, když nemá rád nějakého jiného člověka, který ztělesňuje kvality, jež jsou obsaženy v pacientově jáském obraze.  
Jesltliže stín je realizován já, mohou se vyskytnou kuriózní typy snů, v nichž je stín v různé míře integrován nebo disociován od dominantního jáského obrazu.
"Například abstinujícím alkoholikům se nezřídka zdají sny o pití alkoholu brzy poté, co jej přestali pravidelně konzumovat. Obdobný typ snů se zdává kuřákům cigaret, kteří si kouření odpírají. " Z těchto snů vyplývá, že dosud přetrvávají vzorce jáské identity, v nichž bylo působení stínu zakotveno, třebaže se já s nimi již neidentifikuje. Stín není pozivní ani negativní. Je prostě obrazem druhého já, ztělesňujícího ty obsahy, jež nebyly přičleněny k vědomé osobnosti.    
 
3 Jungiánské pojetí snů
Při interpretaci snů postupujeme ve třech navazujích krocích:
1. nejprve musíme jasně porozumět snu, a to i jeho detailům
2. dále shromažďujeme asociace a amplifikace
3. vřazujeme amplifikovaný sen do kontextu životní situace snící osoby a do                                               
procesu individuace 
   "Stoupenci jungiánského pojetí tíhnou k jisté formě redukcionismu, jež by mohla být definována jako archetypický redukcionismus. Jelikož všechny komplexy spočívají na arch. jádru, snový motiv může být vždy nadměrně amplifikován směrem k arch . významu s rizikem, že pozornost nebude již nadále věnována tenzím individuačního procesu snící osoby, ale naopak arch. amplifiikacím."
 
3.1 Amplifikace obrazů
 (= rozšíření obrazů)
 
   Amplifikace snových obrazů je obdobou "odlupování" tří úrovní komplexu.
   První úroveň se vztahuje k osobním asociacím - kde se obraz v pacientově životě objevil, co si o obraze myslí, jaké v něm vyvolává pocity apod. Pomocí těchto asociací je odhalována povaha komplexu v průběhu jeho vývoje kolem archetypického jádra. Snící osobě se třeba ve snu může zjevit známý člověk. Je otázkou, zda má být snový obraz pojímám objektivně - odkazuje na osobu ve vnějším světě - nebo subjektivně - snová postava personifikuje část psýché snící osoby.
   "Střední vrstva" komplexů obsahuje obrazy spíše kulturní čí transpersonální povahy ( = mimo osobní, něco za) červené světlo semaforu, bílá barva závoje nevěsty atd. Kulturní amplifikace snící osoba většinou zná, i když si jich nemusí spontánně všimnout a nemusí se o nich zmiňovat.
 Třetí vrstva je charakteristickým doplňkem ke všeobecné metodě interpretace snů. Archetypy sami o sobě nejsou viditelné, jde prostě o tendence a určité způsoby strukturování zkušenosti. Pro archetypické obrazy je příznačné, že jim během určitého časového období přikládal větší počet lidí takový význam, až začaly být vnímány jako součást nějakého obsáhlejšího systému symbolů - častěji se objevovaly v lidových příbězích, pohádkách i stávajících či archaických náboženských systémech, nebo vyjadřovaly základní nosné myšlenky mýtu.
 
3.2 Kontext snu
   Sen musí být pojímám v kontextu života snícího.
Sny nejčastěji kompenzují vědomý postoj já, vytvářejí určité stanovisko k postoji dominantní jáské identity. Realita je já vždy vnímána omezeně, o proti tomu sen manifestuje tendence k rozšíření já. Pokud sny umístíme do životního kontextu snící osoby, nezískáme tím pohled do budoucnosti. V případě, kdy sny považujeme za pouhé potvrzení vědomého postoje, můžeme přehlédnout kompenzující informace.
Obecně při pocitu poznání významu snu platí, že skrytý význam snu nebyl odhalen, rozpoznán.
Některé sny odpovídají struktuře klasického dramatu. V těchto snech se často můžeme dopátrat nečekaných souvislostí mezi jednotlivými scénami.
 
4 Sny jako diagnostické nástroje
 
4.1 Iniciální sny
   "Iniciální sny budoucího analyzanda mohou terapeutovi poskytnout důležité informace jak z hlediska diagnózy, tak i prognózy. I když interpretace snů nemůže nikdy nahradit klinické vyšetření, mohou sny znamenat vekou pomoc, jsou-li vhodně využity společně s dalším klinickým materiálem."
   Terapeut se dotazuje na současné nebo významné sny v minulosti, což je součást vstupního rozhovoru. Během tohoto rozhovoru terapeut zjišťuje důležité informace o pacientovi jako např.: úroneň intelektových funkcí, schopnost abstrakce, orientace v čase, místech a ruzných reálných či hypotetických situacích, dotazy padají na nedávné a vzdálené vzpomínky, zjišťuje typ afektivní odpovědi a další potřebné indicie.
Nepříliš staré sny, hlavně ty, jež se zdály po návštěvě terapeuta, mohou odhalit různé aspekty průběhu nevědomých funkcí. Sny objevující se záhy po začátku terapie, poukazují občas na dalekosáhlé důsledky řešení aktuálního problému.
 "Př.: Muž, který se po dlouhou dobu převlékal do ženských šatů, měl v raném stádiu analýzy sen, ve kterém se v ženském oděvu procházel po hotelovém parkovišti. Náhle z něho začaly šaty padat a on se probudil. Sen nastínil možnost úspěšné léčby transvestismu ( bez jakýchkoli prvků homosexuality) v relativně krátké době (během poměrně krátké léčby se samozřejmě vyskytla kritická období)."
 
4.2 Diferenční diagnóza
   "Iniciální sny mohou pomoci při diferenční diagnóze například anxiózní nebo depresivní neurózy. Sny nám také mohou pomoci rozlišit, zda pacient trpí neurózou, psychózou, charakterovými či organickými problémy, které se mohou projevovat stejnými symptomy. Diagnostické pojmy sice mohou být stanoveny odlišně v různých diagnostických systémech, ale základní klinické syndromy zůstávají relativné konstatní. Základní neurotické vzorce se prezentují jako směs úzkosti a deprese s různými stupni disociace."
 
4.2.1 Deprese
   Teorií o vzniku a příčinách depresí je mnoho. Od čistě psychogenních k organickým. Psychogenní deprese mají často mnoho společného s faktem nevyjádřeného hněvu, jemuž nebyl dán ve vědomí dostatečný prostor a obrací se k jáskému obrazu, což způsobuje deprese. "Tato klasická psychologická dynamika se může projevit s neobvyklou jasností ve snech a může tak posloužit jako diagnostický indikátor."
   "Př.: Žena, jejíž manžel udržoval vztah s jinou ženou, trpěla depresí. Zdály se jí sny, v nichž byla ohrožována nejrůznějším hmyzem a plazy. Jakmile zaujala asertivnější postoj, deprese ustoupila, celý vývoj se odrážel v jejích snech. "
To, co bývá bdělým já prožíváno jako deprese, se bude pravděpodobně ve snu projevovat jako agrese jiné postavy vůči snovému já.
 
4.2.2 Úzkost                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   Úzkostné sny jsou poměrně častou záležitostí snících. Existují tři hlavní typy úzkostných snů, jimž by měla patřit hlavní soustředěná pozornost.
1. sny o zkoušce, na kterou není snící připraven
2. sny o pronásledování ohrožující osobou nebo tvorem
3. sny zdůrazňující fyzické ohrožení snového já, například sny o pádu nebo o ohrožení přirodními událostmi, jako jsou zemětřesení, přílivové vlny, požáry lesa a další, v nichž se však nevyskytuje motiv zášti vůči snovému já
 
   Sny o zkouškách mívají typickou podobu. Snové já si je vědomo určité nepřipravenosti (nenastudovaná látka, absence na přednáškách atd.) a obává se z obecného společenského hodnocení, dle ohodnocení zkoušky. Může být i případ střední školy - maturita, opakování, ale nejčastější je to u vysokoškolských studentů, kde obsah učiva je mnohem obsáhlejší a studium podstatně volnější.
 
    Sny o pronásledování jsou primitivnější, ale jejich struktura je přesto mnohem složitější, než sny o katastrofách, pádech atd. Důležité je uvědomění si, co nebo kdo nás pronásleduje - snové já.
Je pronásledovatelem člověk, muž, žena? Pronásleduje snové já zvíře, nestvůra nebo mimozemšťan? Je snové já pronásledováno skupinou či davem lidí? Tyto aspekty se mohou občas proměňovat a tím se odhaluje jejich charakter.
Když se ke snovému já blíží - děsí ho, ale nakonec se agresivně neprojevují - snové já nemělo důvod ke strachu. Proměny děsivých snových obrazů se podobají tomu, co se obvykle děje v pohádkách (z žáby je princ, zvíře v krásného mladého muže atd). Toto může být zobrazení přání nevědomých obsahů, aby se staly vědomými a participovaly na životě já.
"Z hlediska individuačního procesu - do něhož je já zahrnuto - nemusí být děsivá neznámá "věc", která pronásleduje a ohrožuje snové já, vůbec nebezpečná. " "Věnujeme-li snu patřičnou pozornost, zjistíme, zda se pronásledující "věc" aktuálně snaží poškodit snové já, "onou věcí" může jednoduše být nějaký nevědomý aspekt snícího, který usiluje o kontakt s já, agresivním a děsivým se stává jen proto, že se snové já takovému sblížení brání." 
 
   Fyzické nebezpečí, ohrožující snové já, nemá žádný vliv na já bdělé. S vyjímkou toho, že emoce vyvolané snem vedou k přetížení kardiovaskulárního systému během spánku. Nejtypyčtějším úzkostným snem v této oblasti je sen o pádu snícího. Ze zkušeností Dr. Halla vyplývá, že víra v reálné úmrtí, k němuž by mělo dojít při snu, kde snící padá a dopadne není opodstatněné a tedy tomu tak není. Důvodem také může být i to, že snů v kterých snící opravdu dopadne na "dno" je velmi málo. Většinou je snící probuzen těsně před dopadem či v "letu - pádu". V některých případech dochází k tomu, kdy snové já pozoruje své "tělo" po pádu, kdy došlo k úmrtí ve snu atd.
  
   Však není na škodu zaznamenávat sny s tématikou pádu snícího a probuzení před dopadem, jelikož mohou poukazovat na únik od úzkosti, ale občas také nese symbolický význam.
 
   "Sny o přírodních katastrofách, například o zemětřeseních, ukazují na zásadní změnu já spíše než na sílu zaměřenou proti snovému já jako takovému. Teoreticky je možné, že podobné sny mohou reprezentovat hrozící změnu v kolektivní situaci, jak zjistil Jung v případě snů, které činily dojem, že upozoňují na nebezpečí vzniku světové války." Však v současném bytí - světě to není pravděpodobné, jelikož si je každý vědom možnosti přírodní katastrofy, ale i politických poměrů a hrozeb.
Sny přírodně katastrofického rázu spíše poukazují na velikou - é změnu - y a možná i násilným změnám jáského obrazu, který monentálně dominuje vědomí.
Takové sny, jsou-li patřičně využity terapií, mohu sloužit hlubší proměně, mohou však také signalizovat nebezpečí deprese, úzkosti nebo psychózy. 
 
4.2.3 Psychóza
   V takovémto případě se ve snech mohou objevovat např.: volně se procházející zvířata stažená z kůže, šílený jedinec prorokující konec, zkázu světa atd. Tyto obrazy mohou poukazovat na potenciální zhoršení klinických projevů psyhózy. Je nutné, aby já bylo před takovými obrazy chráněno a posilováno. "K psychóze dochází, když je já vystaveno přemáhajícímu tlaku nevědomých procesů. K tomu může dojít jednak nárustem tlaku v něvědomí a jednak snížením obvyklé síly já v důsleku narůstajícího stresu nebo vlivem nejrůznějších fyzických faktorů, jako jsou napříkld psychedelické drogy."
 
   V případě obav ze schizofrenie nebo jiných psychotických procesů, mohou být sny užitečné a využitelné z hlediska pomoci při diagnóze, ale i při posuzování průběhu nemoci. Občas se také nabídne pomoc při medikaci, nebo když se uvažuje o hospitalizaci, i v dalších krocích pomoci bránícímu se já.
Výklad snů takovýmto způsobem není jednoduchý a proto se musí držet vysoká opatrnost. "Klíč, pokud vůbec nějaký existuje, je spíše kontextuální, specifický pro každého snícího a jeho smysl se stává zřejmý až při posouzení selé série snů."
 
4.2.4 Fyzické problémy
   "Je pravděpodobné, že sny rozlišují mezi osobností a fyzickým tělem. Projevy snového já se vztahují spíš k osobnosti snícího než k jeho tělu . Pakliže se ve snu objeví indikátory fyzického onemocnění, bývají to různé snové postavy a obrazy představující organické tělo - nějaké zvíře, osobní matka (původ fyzického těla) nebo jiné reprezentace organického života - nikoli však snové já."
Organická diagnóza je dosti složitá a náročná, získávaná ze snového materiálu. Existují však některé přiklady predikcí organických poruch.
"Př.: Sen o vnitřní explozi předchází puknutí aortálního aneurysmatu, snové postavy se žlučníkovým onemocněním se objeví ve snech předtím, než stejné onemocnění propukne u snící osoby, atd."  
 
4.2.5 Sny o smrti
  Zobrazení oranického onemocnění a motiv smrti ve snu, tyto dvě položky mají blízký vztah. Sny, ve kterých může někdo umřít, a nebo sny , ve kterých umře snové já, nejsou příliš vzácné. Většinou je na ně vzpomínáno s určitou mírou úzkostí, jelikož je považují za ukazatele blížící se smrti v "reálném světě". Tyto sny jsou však v zásadě informací o proměně jáského obrazu. Do té míry, do jaké se vědomé já identifikuje s partikulárním ( = částečný, vztahující se pouze k nějaké části, naproti universálnímu )                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  jáským obrazem, je cokoli, co ohrožuje trvání aktuálního jáského obrazu, vnímáno jako faktické smrtelné ohrožení.
Identifikace já s obrazem těla ve snu je častý motiv, objevuje se jako hledění na sebe sama. Což je bráno jako důkaz disociability snového já od obrazu těla.
 
   Lidé, u nichž se smrt opravdu blíží mají sny, které překvapivě nejsou nijak odlišé od jiných snů anticipujících významné změny, jako například sny o dlouhé cestě nebo o manželství. Předpokládáse tedy, že sny se nezabývají smrtí organickou, ale spíše individuačním procesem.
"Snad proto sny zobrazují blížící se konec života, jako by šlo o jakoukoli jinou významnou změnu, a nijak organickou smtr nezdůraňují. Znamená to, že individuální osobnost přežívá tělesnou smrt? Jde o závažnou otázku, která má zvláštní význam pro parapsychologii a hlubinnou psychologii. Uspokojivou odpověď neznáme, protože nevíme, jaké sny se lidem zdají při umírání. "
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                
5 Obvyklé snové obrazy a motivy
Sepsání seznamu obrazů a motivů objevujících se ve snech není možné, i z důvodu toho, že význam je individuální. Význam snových obrazů je určován celkovým kontextem snu. "Osobní analýza a supervize vlastního případu zkušeným interpretem snů s pevnou oporou v hlubinné psychologii je nejpřímější a praktickou cestou, jak se naučit klinicky pracovat se sny."
 
Nejčastější motivy a obrazy:
incest, smutek, domy, automobily, alkohol a drogy,
smrt, hadi...
Např.:
incest - ve snu nemusí být nezbytně negativní. Než Caesar překročil Rubico a vydal se na Řím, měl sen o incestu se svou matkou, který správně vyložil v tom smyslu, že ho"matka" Řím bez odporu přijme.
Incest ve snu může zobrazovat kontakt snového já s archetypickým obsahem personifikovaným jednícm z rodičů nebo sourozencem. Výsledkem může být ukončení fixace v oblasti osobní psýché. A další varianty incestu mají individuální výklad.
 
smutek - naprosto přirozené sny o krátkodobém či dlouhodobém truchlení. "Při nekomplikované ztrátě blízkého člověka se může milovaná osoba po nějakou dobu objevovat ve snech jako živá. Frekvence těchto snů se postupně snižuje, přičemž se často zvyšuje symbolický náboj snů s tím, že celý proces trvá obvykle šest až osm měsíců. "
Například, pokud se snící nedokáže vyrovnat se smrtí milovaného, nedokáže akceptovat jeho smrt, je povětšinou ve snech vykreslován v negativním světle, nebo zobrazují snahy zemřelého opustit snové já.
 
Závěr
   Sen je přirozenou součástí lidské psýché a tak i života. Slouží individuačnímu procesu tím, že kompenzuje narušené modely reality, které sdílí bdělé já.
Sny mohou představovat cenný nástroj při stanovení diagnózy, zjišťování prognózy, určení správné frekvence analytických setkání i z hlediska rozhodnutí o dadatečné podpoře, jakou je například medikace či hospitalizace. Diagnostické a prognostické prvky bývají obsaženy zejména ve snech iniciálních, které se pacientům zdají v počátečních stadiích analýzy.
 
   Sny by neměly být zneužívány a jejich výklad by neměl odvádět pozornost od analytického procesu. Sny slouží individuačnímu procesu, ale samy o soě individuačním procesem nejsou.
Sen je kouskem reality, jehož původ je osobní, ale tajemný, jeho význam je obsáhlý, ale nejistý a jeho osud ve světě bdělého já spočívá v našich vlastních rukou. Zacházíme-li sním s respektem a zájmem, slouží nám mnoha způsoby. Nevšímáme-li si ho, stejně námi pohne, když se podílí na alchymické proměně v hlubinách psýché, směřuje ke stejnému cíli, ať už s pomocí našeho vědomí, či bez ní. 
 
   Sny jsou jako zprávy od anonimního přítele, který zůstává objektivní. Jejich rukopis a jazyk jsou občas tajemné, ale nemůže být pochyb o tom, že usilují o naše dobro, jež však může být odlišné od dobra, které si představujeme jako svůj cíl. Žádný sen není nikdy plně pochopen, ale nabízí nám různé náhledy na problém, jež se v nás skrývá.
 
   Mozek a duše, vědomí a nevědomí...jsou nepochopené a obtížně pochopitelné oblasti a odtud sny vychází. A dle toho k nim také musíme přistupovat.
 
Zdroje:
1. Ottův Slovník naučný                                                   2. Jungiánský výklad snů - Příručka k teorii a praxi
     - James A. Hall                                                                               - Sdružení pro ottův slovní naučný
     - Nakladatelství Tomáše Janečka                                               - ARGO/PASEKA 2000
     - ISBN 80-85880-38-5                                                     - ISBN 80-7203-007-8                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                          
 
 
                                                                                                                                             
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář