Jdi na obsah Jdi na menu
 


O uzdravení

12. 10. 2017

 

Mnoho našich nemocí a těžkých stavů duše vzniká na základě nerovnováhy, kterou si v průběhu našich životů postupně utvoříme. Tyto stavy jsou následkem, který nás zpětně dostihne a nutí nás řešit naši současnou situaci.

 U vážnějších chorob a onemocnění se často dlouho točíme v bludném kruhu, zkoušíme různé postupy a techniky, hledáme pomoc od každého možného experta či znalce, ale většinou zjistíme, že zlepšení je jen přechodné a stav se po jisté době znovu navrací.

 Ve vzniklém stavu hrají roli jak dědičné dispozice, vrozené vady a zátěže, tak zátěže získané či vzniklé na základě způsobu našeho života, ale také zátěže získané např. dlouhodobou léčbou (vedlejší účinky léků či zátěže z nesprávně stanovené léčby) apod. 

Často však zapomínáme, že největší roli v našem uzdravení hrajeme my sami.

Hlavní myšlenka, která aktivuje náš ozdravný proces a schopnost těla se samo uzdravit je ta, že:

naše tělo je tvořeno ze zhruba 70% z vody a voda je schopna do sebe přijímat jakýkoli program, který do ní vložíme a tento program udržuje a rozšiřuje, dokud není přeprogramován jiným.

Podívejte:

https://www.youtube.com/watch?v=wmpQBU5DZro

Proto smýšlejme o všech problémech našeho života, jako již o vyřešených, smýšlejme o svém těle či duši jako o uzdraveném. Vybírejme si své myšlenky a tvořme si vědomě svůj život.

Můžeme k tomu použít afirmace v tomto duchu:

Mé tělo je silné, všechny mé části jsou uzdraveny a já za to děkuji.

Nyní nastává v mém těle ozdravný proces který mi pomáhá: zhubnout / zbavit se rakoviny / cukrovky / vředů / stresu / úzkosti apod. Již teď se uzdravuji  a vidím to na svém těle i duši.

Dalším důležitým faktem je, že aby se mohlo stát uzdravení u vážnějších - těžších nemocí, je potřeba také cítit vděčnost, za to, že jsme se uzdravili (i když v realitě tomu tak právě v tu chvíli není).

Podívejte:

https://www.youtube.com/watch?v=3ZyaAkthQXw
 

Samo uzdravení je možné, je reálné a je na dosah.

Tím neříkám, že se máme vzdávat klasické medicíny (v některých případech je naprosto nezastupitelná a neoddiskutovatelná), ale říkám, že máme možnost si v mnoha stavech pomoci sami a že máme určitou moc nad svým tělem – je to náš přítel, nikoli nepřítel. 

Pojďme se nad tím na chvíli zamyslet...

Připusťme, že můžeme ovlivňovat buněčnou realitu svého těla, tak že budeme převážně žít ve zdraví, nikoli v nemoci. Aby se tato věta mohla stát realitou, hraje zde zásadní roli víra v to, že je to možné. Tedy víra v sebe sami, že to dokážeme, že máme tu moc to dokázat.

Tato víra úzce souvisí s odpovědností sám za sebe a za svůj život, proto je mnohdy pro hodně z nás tak těžké prolomit již zažité stereotypy přesvědčení, že náš život se odehrává zcela mimo naši vůli a vliv.

Proto to ze začátku pomalu zkoušejme na lehčích stavech nebo situacích (vyrážka, rýma apod.), postupně se naše víra bude vyvíjet a sílit a pak to bude fungovat např. i na žlučníkové kameny J.

Jsou však také situace, kdy nemoc k nám přichází pro jisté pochopení duše.

V těchto případech není uzdravení možné tak snadno a občas bývá nutné, abychom si procesem nemoci prošli pro získání nějakého poznání a pochopení týkajícího se našeho života a chování.

Přesto platí, že pokud se budete soustředit na uzdravení své duše, urychlíte a zjednodušíte tak proces, kterým musíte z nějakého důvodu projít.

Dokážeme uzdravit sami sebe, své tělo, srdce i duši.

Dokážeme převzít kontrolu nad svým životem a uvést ho do rovnováhy.

My jste ti, kdo mají v rukou svůj osud.
 


 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář