Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pozor na ego :o)

10. 11. 2010

©

Při duchovní práci a během našeho duchovního růstu velmi často pracujeme sami na sobě, neboť tato činnost je základem dalšího postupu, pochopení principu dějů v našem životě.

Mnohdy právě bojujeme s naším egem, tedy tím velkým "sobeckým" já v nás. Duchovní práce a pomoc druhým předpokládá částečné "potlačení" tohoto prvku ve prospěch věci, na které pracujeme. Potlačením nemyslím násilné popření nebo jiný způsob, ale dozrání k pochopení, že ego do jisté míry ovládá naše jednání a že je nutné umět s ním pracovat a nenechávat jej nekoordinovaně zasahovat.

Je správné myslet na sebe a chtít pro sebe jen to dobré, důležitý je ale způsob, jakým to děláme. Pokud plníme naše potřeby prostřednictvím "šlapání po druhých", jistě cítíte, že to není správné. Každý z nás má potřebu být důležitý, zajímavý, potřebný apod., ale někdy se nám stane, že my - tedy ono ego (je nedělitelnou součástí nás samých) neřeší způsob, jakým je cíle naplnění potřeb dosahováno (dá se říci vede nás k jednání ve smyslu "účel světí prostředky"), a to je začátek konce.

Ego funguje převážně na principu malého dítěte - já chci (hned teď, je mi jedno jak, prostě chci). Pokud tomuto podléháme, v závěru zjistíme, že pomalu ale jistě ničíme sami sebe. Proč, co je na tom špatného? No právě to, že se nezabýváme cestami k dosažení cíle, ale pouze cílem samotným. Např. zneužití schopností myšlenkou ovlivnit reatitu (u pokročilejších jedinců) velmi nebezpečné, pokud budou sloužit jen sami sobě, bez korigování metod, kterými tak činí. Půjdou proti vůli druhých, zneužijí způsobu, jakým vesmírné síly fungují, bezpochyby se jim to vrátí, ale je to zbytečné, když se tomu mohou vyhnout .

Nejideálnější práce s vlastním egem je ta, kdy spojíme potřebu nás samých "chtít a dostávat" s technikou, která je čistá. Dle mého názoru je výborný a jednoduchý způsob, jaký popsala Bärbel Mohr ve své knize: 

 

Objednáváme si z vesmíru

Pokud vám někdo bude slibovat návod na splnění přání, nebudete mu zřejmě příliš věřit. A přesto to může být do jisté míry pravda. Splníte-li některé podmínky, objednávka z vesmíru, ať již bude sebebláznivější, se vám splní. Bohužel vše funguje, i když to příliš nedomyslíte, a objednávku byste potom chtěli vrátit zpět.

V druhé části je kniha doplněna mnoha podobenstvími a aforismy, které lze s úspěchem využít v každodenním životě.

Sama se tímto řídím a musím říci, že to opravdu funguje.

Těm, kteří hledají něco náročnějšího v dané oblasti nebo jsou již hodně pokročilí, mohu doporučit knihu od Gregga Bradena:

Matrix - Božský zdroj

Teorie ”Božského zdroje” je dobré východisko, jak popsat a přiblížit fungování a principy nejen viditelného, ale i smysly nepostřehnutelného světa. Autor vychází z kvantové fyziky, avšak principy - tak, jak je pochopil - popisuje obyčejným smrtelníkům přístupnou řečí. Postupuje přitom systematicky a poznání rozděluje do jednotlivých bodů doplněných náležitým výkladem.

Vytrhněme tedy pár poznámek z kontextu - snad tím bude atmosféra a ladění knihy dobře přiblížena:

Božský zdroj je schránkou obsahující vesmír, mostem mezi veškerými věcmi a zrcadlem, jež nám ukazuje, co jsme stvořili.
Podstata našich ”negativních” zkušeností může být shrnuta do jednoho ze tří vzorců strachů (nebo jejich kombinace): strachu z opuštění, strachu z nízké sebeúcty a strachu ze ztráty důvěry.
Nejsme limitováni dosud známými fyzikálními zákony. Akt zaměření naší pozornosti je aktem tvoření. Vědomí tvoří! V životě se nevyhnutelně staneme právě tím, co se rozhodneme prožít. 

Tak s chutí do toho, přátelé...

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář